OPAVA

OPAVA
Víš, jak to bývá. Když dychtivá krve zem otevře žíznivé rety, když pozdvihnou prapor a pohnou se v útoku vzhůru, ty nejprvší řady, ty nejprvší zástupy čelem polehnou – žatva děl – do země, přes ně pak kráčí k vítězství přítel. Zdá se a zdá se, že polehnem jedenkrát do země kolem těch murů, že poletí černý pták s bělavým zobákem přes nás, že s blýskavým soudruhem kdosi ze severu přejde, ale ne přítel. Vidím vát prapory na věžích zrádného města. R, T 1901, Aa – o. Na Opavsku (viz č. 9). 1–2 bývá, / když (!) Aa–D 5; bývá: / když D 6–; 2 zem rozepne Ab–; rty B 2a–; 6 vítězství nepřítel (!) Aa; 10 blyskavým T–D 10; vojín ze severu D 6a, D 10–; přijde (!) T–; 12 bílého města Ab–.
129 [30]