MLADÁ ŽENA

MLADÁ ŽENA
Ví bůh, že tenkrát dobrým král byl k lidu. Stoh slední svezen, zrno sedí v zemi, zoráno pole, teď čas teprv přišel, kdy možno poraziti nepřítele. Bílý Sviadnov, sivá Ostravice, Buzek-Strych se loučí s mladou ženou. Ví, že země zase zrno vrátí, ví, že koňům dobře na maštali, pluh že zdrží; ale těžko bude, těžko nechat samu ženu mladou. „Dokud slunce, dokud voda teče, dokud vrby pod našima okny, dokud rež a žito kosit budem, dotud věrna, dotud tebe čekám.“ Noc je dlouhá, zora nad horama, těžká cesta, zpod obvazku teče, hoří hlava, tam už hledí Sviadnov, spíchej, Buzku, když už třeba zhasnout, doma buď tak, podat ruku ženě. Hledí v okno, mladá žena dříme, úsměv rtem jde, parobek sní vedle, Buzek-Strych se horké hlavy chytá. Padá obvaz, krev zalévá oči, [R] T 1905, B 1 jako druhá část Sviadnova mezi Chyceného drozda a Paskovské rybníky. Název změněn na Sviadnov II. v B 1. 1 že ten ráz B 1–; dobrý D 4–; lidu: B 1–; 2 svezeny stohy, sedí zrno v D 3–; 3 teraz doba přišla E 2–; 4 porazit (!) B 1–; 5 Sviadnov nad zelenou vodou B 1a (rukopisná oprava), B 2–; 6, 22 Buzek-Rduch D 4–; 9 zdrží – ale B 1; drží D 3–; 13 řež i D 8–; 14 věrná D 10–; 15 horami D 4–; 17 juž B 1, 18 spěchej (H?) T;
193 pozpátku se z břehu v řeku kácí – držte vrby, čeká Ostravice! (Pole bereš, vem též hospodáře!) Slunce svítí, břeh rve Ostravice, vrby brání, země žito nese, s parobkem se líbá mladá žena. 21 s ní (?) [R]; spí D 7–; 24 kácí. B 1–; 25 Ostravice: B 1–; 26 vezmi hospodáře! D 7–D 8; vezmi také gazdu. D 9–; 27 Hoří slunce, břeh B 1–; 29 líbe D 11–.
194 [67]