POLE NA HORÁCH

Petr Bezruč

POLE NA HORÁCH
Dulavy Jury to pole jsou – (bohatý goral to po vsi) dva mórgy kobzolí pod Lysou, po jejich boku dva ovsy. Vyrazí z kobzolí modrý květ, slunce klas políbí shůry: tichý zří jedenkrát úsměv svět retem jít Dulavy Jury. Do hrubé pěsti si vezme rýč, jak slunce nad borem vyjde – zvečera unaven jak jde pryč, jiný tam robotník přijde. Kdo to je na roli při práci, z Beskyd kdy noc táhne šerá? Jasní to srnci a ušáci jasného markýze Géra. Chudobné klasy ti přes pole požerou ušáci všudy – jelen ti vyhrabe kobzole kopyty z kamenné půdy. Juro, tak jako by spřežení srdce tvé šlapalo čtvero: Náčrt (verše 1–8, 37–40), R, R 1, B 1 – mezi Bernarda Žára a Pětvald II. Název v náčrtu Pole Jiřího Dulavy. 1 ta pole jsou, R 1, B 1–, 2 nejchudší gruntovník po vsi náčrt; 3 dva jochy kobzolí za Lysou náčrt; 4–5 ovsy, / vyrazí B 1–; 6 polibí (!) R; klas zdvih se od země vzhůry náčrt; klas vyzdvihne shůry, R 1, B 1–; 7 do roka jednou zří úsměv R 1, B 1–; 8 na tvaří Dulavy (!) náčrt; po rtu jít B 2a–; 9 hrubé ruky si R 1, B 1–; 10 nad hory vyjde, R 1, B 1–; 12 přijde: R 1, B 1–; 13 kdo je to na poli R 1, B 1–; 14, 46 když B 1–; 15 Jasní jsou R 1, B 1–; 16 markýza B 1, B 2; 18 sežerou R 1, B 1–; 20 půdy, – R 1, B 1–D 6; půdy: D 7–; 21 Juro! Tak R 1, B 1–; 22 tvé servalo R 1, B 1–; čtvero – R 1, B 1–D 6; 24 Zákony jsou markýz Géro! R 1, B 1–; 25 Stůj chlape! R 1, B 1–; chlope (?) R; pse! Rány
145 Zákony? Jsou? Goral chudobný? Zákony? Jsou! Markýz Géro. Stůj chlape! – Panský pse! – Rány dvě do noci zahřměly v dole. Juro! Zem vlhká a rudá je... Vstaň, zažeň ušáky z pole!? Na Pražmě hřbitov na kopečku sivými hrazený mury. Mračí se do dne a v slunéčku mohyla Dulavy Jury. Zelené šaty a veselí – veselý pán, panská chasa – po roli – hřích je to v neděli – děvucha k práci se kasá. Ušáků jako když nasype – hop a hop. Halali. Hurá – Pod mohylou zuby zaskřípe ubitý Dulava Jura. V jarní šat země se oděje, do práce goral jde lehce – Dulavy Jury to pole je – Žádný je koupiti nechce. Po roli chodí prý Jura sám, z Beskyd kdy noc táhne šerá – Žádný set nebude oves tam ušákům markýze Géra? (!) B 3–; 26 dole – R 1, B 1–D 6; dole: D 7–; 27 Juro, zem R 1, B 1–; 27–28 je, / vstaň R 1, B 1–; pole... R 1, B 1–D 6; pole! D 7–; 30–31 mury, / mračí R 1, B 1–; 33 Panský hon. Jak je svět veselý, R 1, B 1–; 34 chasa; D 7–; 35 na poli (hřích je to v neděli) R 1, B 1–; 36–37 kasá; / ušáků R 1, B 1–; 37 nasype, R 1, B 1–; 38 hop a hop! halali! hurá ! – R 1, B 1–; hurá! D 7–; 40 a–h V klín lesů úhor se zatáčí, / barevný, tak jak by horal, / tak jak by z krve to bodláčí, jak by je zaléval goral / ze žil svých. Hledí na panský bor / bodláčí hroty na tucty, / jak kmenů šlapaných němý vzdor / pod maskou zákonné úcty. Dopis Herbenovi 8. 4. 1900 (ve v. 40e středník m. tečky), R 1, B 1–; 41–44 Jurův díl. Nikdo jej nekoupí, / není tu, kdo by jej zoral, / večery dlouhé když nastoupí, / vypráví dětem děd – goral: R 1, B 1–; 45 po poli že chodí Jura R 1, B 1–; 46–47 šerá: / nikdo D 7–; 47 nikdo víc neseje oves R 1–B 1–; 48 pro macky markýza R 1, B 1–; markýza R 1, B 1–D 3; Géra. B 1–.
146 [42]