Cizinec.

Marie Calma

Cizinec.
Jdu ulicí. Spěchám a hledám v davu postavu tvou i krok, tvou drahou hlavu. A hledám pohled tvůj mezi pohledy všemi, jak zjevuje se mi z posledních krásných chvil. Tys jistě to byl – tvá drahá tvář... Jasně jsem zřela ji, jak dopadla zář na ni z rohu ulice. Jdu za tebou – spěchám – letět spíš toužím a jít s tebou daleko a povědět vše, čím se soužím. A nebyl’s to ty! Za cizincem šla jsem ulicí v chvatu a před jeho lhostejným pohledem se teď chvěju a matu. 72