Hvězdnatá noc.

Marie Calma

Hvězdnatá noc.
Tak jasné bylo včera večer nebe, jak hvězdná zář je zaplavila leskem a do dálky se cestou rozložila!... Já v tichu noci vzpomínala tebe, a po tobě se duše roztoužila svým největším a nejkrásnějším steskem. A přišla ke mně jistota a víra, že se mnou bdíš a hledíš do vesmíru a jako mně z krás velikého míru zář jistoty že také tobě kyne – i když kol vše se rozpadá a hyne, že láska velkých duší neumírá. V té horké noci včera nebe plálo, a hvězdy padaly. Pád hvězdy – přání prý znamená. Já o jednom jsem snila: bych nebyla tvé duši nikdy málomálo, i když bych zůstala ti do skonání jen hvězdičkou, jež noc tvou prozářila. 124