Modlitba.

Marie Calma

Modlitba.
Do hlubokých lesů mne veď, kde není lidí, ať samoty zdraví mne stín, a přírody klín mne vítá. Mou krásu ať vidí oblohy modrý baldachýn, a zpěv můj ať s ptačím zpěvem splývá jak deště beznáročný ševel. Víc v přírodě té budu jako plevel, a ratolest víc poví mi, když větru taj ní kývá, než všecka lidská slova. Na výšky hor mne veď, kde není lidí, a odkud vidí má duše nebes prostoru a domov svůj kde tuší v dalekém hvězdném obzoru. 125