V zajetí.

Marie Calma

V zajetí.
Srdce mé rozlétlo se ti vstříc jako pták v jaře do větví stromů. A stavělo hnízdo své vysoko v úkrytu a zvalo: „Přijď ke mně jak domů!“ A zpívalo písně, jež jásaly víc než skřivánčí zpěv k nebes výši. Tomu rád tak každý naslouchá, ale píseň má před lidmi umlká, by tobě zněla jen v tiši. Srdce mé vzlétlo jako pták – teď v dlani tvé zimou se chvěje. Dej svobodu srdci, je zlekáno tak, že neví již, co s ním se děje. Bojácně křídly bije teď v opuštěné mé hrudi a bojí se, že je rozdrtí tvá dlaň, jež dotekem studí, dřív, než mu svobodu dá zpět, by pták zas volný jako dřív se k slunci mohl rozletět. 104