Jarní.

Marie Calma

Jarní.
Keře již mají své zelené nehýtky a olšoví zlaté své třásně. To jaro zas vymýšlí básně k svým lákavým písním nekonečným, k svým návratům věčným k velebné, čisté kráse. Vše jestjest, jak bývalo dříve – a přece je nové to jaro, když nově se vrací. Novou si píseň zpívají ptáci, a srdce nově a sladce se rozesnilo. Zahynul smutek, a nastala chvíle svatá. Vždyť i to srdce jako by mělo zas na poupata. A vyhaslé oko se jasní, tvář krásní, paprsek slunce zachytí, šťastně se zasměje a chvílemi zasní nad jarem v sobě i v přírodě, nad kouzelnou, zázračnou básní. 77