Přání ženy.

Marie Calma

Přání ženy.
Chtěla bych trhat nejkrásnější květy v zahradách života. Květy dlouhé a krásné lásky. Kladla bych je na jeho stůl i lože i na jeho cesty, zdobila jimi pro něho svůj vlas, podávala bych mu je v dechu svých ňader. Vždy svěží květy rozkoše ležely by vonné v mém klínu a čekaly by na jeho příchod. Mé polibky byly by lupeny růží a mé písně jejich šelest ve vanutí větru. Na jeho víčka kladly by se snem a na jeho srdce rytmem doteků. Nejkrásnější květy lásky chtěla bych snésti k ozdobě jeho života – záplavu vůně a krásy. 93