Labutě.

Marie Calma

Labutě.
Duše naše – labutě dvě na jezeru. Obrys jejich tone v šeru... Klidně plují nad hladinou, vzdalují se, spolu splynou, duše naše – labutě dvě na jezeru. Někdy nad jezero vzlétnou, jindy ve mracích se střetnou, v daleku se širém ztratí. S nalomeným křídlem často některá se k břehu vrátí. Duše naše – labutě dvě mlčenlivé, královští dva ptáci! Ať se vaše stopa v dáli ztrácí – jen když žití nad jezerem doplujete k svému cíli, labutí když píseň šerem dlouho ještě nezakvílí. 94