CESTOU.

Antonín Klášterský

CESTOU.
Ani mráčku na modravém nebi, květy kynou při každém ti kroku, louky povlak země ve hluboku zlatými spjat pampelišek hřeby. Usnul tulák, věru zapotřebí málo k tomu, hlavu na tlumoku; u cesty spí, širák stažen k oku, z děr a záplat bída se mu šklebí. Ale z jara vše je poesie: Záplat čtverce hustá tráva kryje, u noh luční usedlo mu kvítí. Jabloň jako dívka prostovlasá růžový květ na širák mu střásá, cvočky bot mu jako hvězdy svítí. 18