PŘÍPITEK.

Antonín Klášterský

PŘÍPITEK.
Na zdraví, přátelé, v pozdní té hodině, našli jsme mladost svou starém tom ve víně; umřela potají, marně zrak hledá ji, až teď se vzbudila vzpomínky na klíně. Jak se jen skloní ret ku číše okraji, zase se touláme s písničkou po kraji, o modré květině sníme zas dětinně, rty dávno ustydlé jak když nás líbají. Na zdraví, přátelé! Je to jen na chvíli, je to jak paprsek slunečný ve mrazy, umře nám záhy zas přízrak ten spanilý. Zmizí jak mlhové, klamavé obrazy, nuže, číš o číši hlasně ať narazí, aby ji na hranu veselou zvonily! 47