JARNÍ PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

JARNÍ PÍSEŇ.
Země musí v sebe vpíti všechen zimy led a sníh, aby po všech závějích na ňadrech jí rostlo kvítí. Strom, by mohl ráno líti ve vzduch vůni z listů svých, večer jak se počal tmíti, jedových par zhoubu vdých’. Musilo tak rovněž býti s námi, dítě – v dobách zlých vpilo bolest naše žití. Bolest vpita do všech rýh! V oku tvém se záře nítí, radost dýchá z písní mých. 69