VZKŘÍŠENÍ NA VSI.

Antonín Klášterský

VZKŘÍŠENÍ NA VSI.
Zrak šírým krajem kam se letí pást, zří teplý večervečer, jak se tiše níží; jak modrá mlha kouř se vine z chýží, plá fialově v slunci polí část. Ó, v jaké ticho šírý kraj se hříží, jak čekal by, kdos přijde símě klást; bez lidí ves, vůz nerachotí s tíží, jen skřivan výská nad hrudami brázd. Z vsi dálné výstřel zahřměl, otřás’ lesy, teď zvonů hlas zní stlumen, zmírá kdesi, a pějícího davu nota líná. Do dáli zřím skrz keře mladé listy. Na jakýsi sen, nevýslovně čistý, se duše moje zvolna rozpomíná... 59