PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

PÍSEŇ.
Kde ty chvíle všechny jsou, které už jsme žili sami? Cítíš, jak nám nad hlavami šumí čas jak sladkou hrou? Když jsme žili dobu zlou, líně čas šel pustinami, a teď snad jen řeknou známí, až nám vlasy prokvetou. Dni a roky jdou a kvačí, a ten život sotva stačí vypět štěstí duší dvou. Bojím se, za žití celé že nezlíbám dosti vřele, dosti vděčně ruku tvou. 76