SCHERZO.

Antonín Klášterský

SCHERZO.
Mně zdálo se: Kams do dáli jsem hleděl, kde se obzor klene, a těžké květy porosené na hlavu moji padaly. To bylo kdesi u pramene, jenž staré šuměl ze skály, a ty jsi, vlasy rozpuštěné, prst na rtech, stála povzdálí – – – A na tvých ústech úsměv tkvěl, když jsem ti sen svůj vyprávěl, sta šotků z očí zřelo. Ó, viď, já uhod’, když jsem spal, tvůj ret mi tiše šepotal a líbal moje čelo! 79