VEČER NA LUGANU.

Antonín Klášterský

VEČER NA LUGANU.
San Salvatore již se stmívá zpoly, jak letní soumrak teplý v kraj se klade, leč bílé villy, až to ve zrak bolí, na slunných svítí stráních Castagnoly. Par závoj mhlivý k jezeru leh’ všade, že zamžené jak oko krásky mladé se upírá hor blízkých na vrcholy a o luně sní, polibky jež krade. Vzduch vůně pln a letní dusné tíhy. Po vlnách plachta bílá zvolna plyne, jak hlemýžď táhnouc stříbrné své rýhy. Ted rybář vyzved’ tyč a třese sítí, leč jenom hvězda na obloze siné skrz ni na místo rybky třpytné svítí. 34