BUĎ POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!

Antonín Klášterský

BUĎ POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!
Buď pokoj všem, kdož dobrou mají vůli! Tak s nebes, které hvězdami se lesknou, to nad zemí zní setmělou a tesknou a k nebi zvučí z oken světlých z důli. Jsou skáceny mé práce tiché úly, můj přehlušen hlas polnicí je vřesknou, a červánky dob lepších sotva blesknou nad sloupem hrdým, který zlomen v půli. Já dobrou vůli měl – kdo za to může, že nevpuštěn jsem zůstal přede vraty a rány sklízel, kde jsem dával růže? Leč dobrou vůli měl jsem vždy a všade, ó, přijď a naplň hruď mi, míre svatý, jak čerstvý sníh, jenž na brázdy se klade! 26