Tři sloky.

Jaroslav Kvapil

Tři sloky.
Ó vzácná vása je to srdce vaše, kde drahých mrtvých svatý dříme prach – já v dlouhých nocích často toužím plaše, bych spal též mrtev v jeho hlubinách. A lilií je vaše duše čistá, jež v letních nocích kvete na hrobech – já chtěl bych mrtev lehnout v ona místa, bych cítil její balsamický dech. A přece, bože, děkuji ti v touze, že’s tolik štěstí dal mi pro žití, že tušit smím tu božskou vůni pouze, že nad tou vásou smím se modliti! 58