To není mír...

Xaver Dvořák

To není mír...
To není mír, to není klid, jímž dýchá noc jarní, věnec hvězdný v skráni svitý, kdy vzduch jest sladkou vůní fial sytý, a šelest větví, zdá se, touhou vzdychá; to není mír, to není klid, jak zticha když v šero hnizd se loudí luny svity, kdy slavík tichne blahem rozpačitý, a srdce jen se mluvit neostýchá; kdy rtové ret a ruka ruku hledá, a vlhne zrak, a ňadro výš se zvedá... Ten minul dávno čas! jen jako v podjeseni, kdy žloutnoucí list padá hluše k zemi, jest bez hvězd nebe, bez kvetu kraj němý, a v hlavě pusto je a v srdci touhy není. – 25