Maličké přítelkyni.

Xaver Dvořák

Maličké přítelkyni.
Kdy se mnou jsi, mne všecko jímá kolem, ty stíny večera, co v plachém reji se skrývají a honí po aleji, to ticho, jež rozpíná křídla dolem; i nebe jasné: hle, jak jeho polem se hvězdy, motýlové zlatí chvějí; jich paprsky po růžích země spějí tak zlehounka, že sotva pohnou stvolem. Tu v snění zdá se mi, to nebe hvězdné ať jest tak hluboké, či ať jest bezdné, v tvé oko popatřím-li jenom v chvat, tam vidím jeho dno se usmívat: jen místo hvězd a zlatých jejich svitů jdou andělé tam po květech tvých citů. 70