Resurexit.

Xaver Dvořák

Resurexit.
Jak smutné šero padá s větví stromů, kdy první červánků svit s kraje hor se rozpačitě dívá v strže lomů, je líbá, zlatí jako štíty domů, jež v dálce vstaly nad obzor; tak náhle s duše mojí dávné stíny se tratí, mizejí, že nevím kam, a první úsvit usmířené viny se dívá v srdce mého rozvaliny a otvírá je vzpomínkám. Ó milé kouzlo blaha vzkříseného! zda ohlas zpěvů rajských v srdce slét? hle, vůně sladká tiše vstoupá z něho, jak s hrobu snů a mládí ztraceného by anděl také těžký kámen zved! 88