Při bouři noční.

Xaver Dvořák

Při bouři noční.
To bouř je! Venku noc je chmurná, tmavá; řve hrom, a blesk výš pochodní svou mává a bije v zem, jež v stínu schovává se; v mé okno vichřice svým křídlem pere: to venku noc a bouř jsou ve zápase. Kdo zvítězí? – A myšlénky mi steré se v duši unavenou tlačí – tam též je noc, a stín se žalů vláčí, tam bouře také z nenadání vstala, a beznaděj svou pochodeň hned vzňala, tou za snem sen se v popel a prach kácí... Juž bouře dozněla, juž v dál se ztrácí, a kolem dní se a jest blízko k jitru – což bouře v duši mé též dohřměla, i míru svit mi padnul do čela; však noci temno zůstalo v mém nitru! 45