Tobě, trpkosti!

Xaver Dvořák

Tobě, trpkosti!
Již nezachvím se před tebou, vím zjista, a bázeň, drak mě více neudolá; mám ještě křídla, z čarovného kola bych výš se vznesl nad oblaka čistá. Tvá ruka bezcitná se darmo chystáchystá, mě připjat všednosti v ta lada holá, v to slzné údolí a v bědná místa – výš po věčnosti duch můj lačný volá. V boj proti tobě půjdu vždycky směle, chci trpět sám a stopou spasitele chci kříž svůj nésti tiše, bez odporu a v zapírání na Kalvarskou horu; jest věčnosť větších utrpení hodna: Sem pohár tvůj! ať dopiju ho do dna! 26