NALADĚNÍ.

Jaroslav Vrchlický

NALADĚNÍ.
Spěl teplý větřík rychle přes záhony. Kdes v sadě housle zněly, v městě zvony. Kol pažit, větve po dešti se leskly. Jak zvony jásaly a housle steskly, u okna podivný mne pocit schvátil; ne nad tím, co jsem oplakal a ztratil, však nad tím, čeho se mi nedostane, až jako nyní teplý vítr svane mi z jara na hrob tóny, květy, listí... Ó hudbo veršů, jichž nebudu čísti! [13]