SLOKY.

Jaroslav Vrchlický

SLOKY.
Já pravil k osudu: Co chceš mi dáti, buď zlé, buď dobré, obé musím brát, nad propasť skloněn chci se usmívati a s písní na rtech třeba umírat. A osud pravil: Půjdeš květným sadem a s písní na rtech budeš v štěstí žít! – Proč zamyslím se vždy nad vodopádem, jenž letí v strž a hřímá o skal štít? 117