ZIMA.

Jaroslav Vrchlický

ZIMA.
Zima kráčí v křišťálovém hávu, prázdným polem unaví ji chůze, a tu klade zemdlenou svou hlavu zasněžené stromů na haluze, v svět se dívá v sněžných vločků vřavu. Každému dá něco: Perly struze, křišťálové klenby kouzlí splavu, ptáčkům drobty sype ku výsluze zima. Snílkům ve sny kouzlí příští slávu, dětem vánoční strom v světel duze a kluziště mladým pro zábavu; těm, jež ostrým mrazem pálí tuze, kape na mdlá víčka z Lethe šťávu zima. 31