PŘIŠLA JESEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Přišla jeseňPŘIŠLA JESEŇ.
Svadlé zas listí šustí a svistí. Přišla k nám jeseň po špičkách, přes noc k nám přišla v mlhavé páře, ztlumila barvy, zmírnila záře, do stromů dychla zlato a nach a svadlé listí šustí a svistí. Vyšel jsem z parku. Sychravé pole, sem tam jen sežloutlé řípy kus, úhory pusté, strniště holé se stádem rozkejhaných hus. V dáli jen u lesa v stříbrném vzduchu tam ještě jediný sekáč stál, své kosy vzmachem bez všeho ruchu poslední žluté klasy žal. 22 A mně se zdálo, jak splýval v mlze, to že ten podzim, jenž přišel k nám, do ňader aster nasypal slze, pavučin zavěsil na každý trám. To že ten podzim po špičkách přišel; vida té kosy vzmach a sklon zřetelně z klasů šumět jsem slyšel: Jeseň jsem, konec, smrť a skon! Svadlé zas listí šustí a svistí, přišla k nám jeseň po špičkách. Ve skřínku starých vzpomínek sahá, sežloutlé listy a stužky z ní tahá, v srdci však není zlato ni nach, tam svadlé listí jen šustí a svistí. 23