DESDEMONA.

Jaroslav Vrchlický

DESDEMONA.
Rozplítám dlouhé vlasy a chystám se juž spat; ten svět je pln divné krásy – Ó časy, minulé časy! Kde žár byl – teď je chlad. Rozplítám dlouhé vlasy a chystám se juž spat. Rozpínám svůj pás zlatý. Jak nápěv ten zněl jen? Můj každý den list je svátý. Ó naděje, jste ztráty a všecko dým a sen! Rozpínám svůj pás zlatý – Jak nápěv ten zněl jen? Slyš, kroky chodbou hlučí, kdes v dálce zmírá zvon. Tak srdce pukat se učí... 48 Ach, kterak do náručí mi druhdy spěchal on! Slyš, kroky chodbou hlučí, ó běda, to jest on! Ó mám juž ten nápěv starý, o jivě zpěv to jest! A vidím svíce a máry... vše splývá mi v moři páry a cítím jen tuhou pěsť a tmou ten nápěv zní starý, to píseň o jivě jest. Rozplítám dlouhé vlasy a chystám se juž spat; ten svět je pln divné krásy... Ó časy, minulé časy, mou duší táhne chlad. A přece – proč vlhnou mi řasy, vždyť s anděly jdu spat! 49