IN MEMORIAM.

Jaroslav Vrchlický

IN MEMORIAM. (R. S.)
Ó mládí, vlohy, kráso s tužbou sladkou! Dech větrů a váš lehounký květ zmizí. Však zářil přece, byť i chvíli krátkou, jen domů vrátil se, neb zde byl cizí. * Ne, věřit nelze, že můž’ zhynout mládí, ne, věřit nelze, srdce že můž’ stlíti, vždyť jako jindy my tě máme rádi, a lásce smrť je stejná jako žití. 140