MLADÉ DÍVCE.

Jaroslav Vrchlický

MLADÉ DÍVCE.
Ten profil kameje s tím černým vlasem, to oko srny, v kterém něha svítí, ten ovál prodchnut úbělovým jasem, ten úsměv úst! – Jak lze to zapomníti! Ta chůze vzdušná, gracií jež dýchá, ten vzrůst, jenž připomíná na lilii, hlas, hudba vždycky melodická, tichá, jak vlny spící, které o břeh bijí! Ó kráso! Mládí! – Kolem vás jdu němý, jak poutník od obrazu, kam v své touze ex voto zavěsil a zrak teď k zemi upírá v naději, ach v té jen pouze! A čím dál svatý obraz z očí ztrácí, tím v duši větší hořkosť bezejmenná se hlásí mu – tam v marné resignaci vrou všecka jeho přání nesplněná! 52