Sdílnost.

Adolf Heyduk

Sdílnost.
Bez stezky a bez účele bloudím v lesa úkrytech, zlaté listí buk mi stele na prohřátý sluncem mech. Sedám v stín a tajím dechu ve hluboký hledě les – hle, přede mnou tančí v mechu pohádek a písní směs. Znám vás, pohádky a zkázky, znám váš rej a znám váš ruch; síňce ňader za obrázky mnohé z vás mi poslal Bůh. A čím víc se síňka stmívá, čím víc slunná prchá zář, tím se sdílněj na mne dívá vaše milá dětská tvář. 23