Píseň v lese.

Adolf Heyduk

Píseň v lese.
Po krajině velké, bezeměrné rozlévá se moře noci černé, nikde hvězdy, jež by zářit chtěla, jen v mé duši píseň osamělá. Pro koho tě, prostá písni, nesu? Ticho kol, nuž zazpívám tě lesu! Slyš, kdos se mnou zpívá zas a zase! – Ne, jen ozvěna mně vysmívá se!.. 31