Kříž v samotách.

Adolf Heyduk

Kříž v samotách.
Kříž v samotách!.. Kdo sem jej asi dali, čím srdce strádalo a duch? Proč na ně pohněval se Bůh, že k usmíření jej zde zbudovali? Co trpěli a pro koho vše nesli, než vyvráceni z žití v rakev klesli? Či chtěli bratrům domoci se léku a padli mečem jejich za nevděku?.. kříž v samotách žal do srdce mi vtáh’. Kříž v samotách! Kdo jiskrou božské síly rád ubohé bys bratry vznes’ na křídlech ducha do nebes, by zemských strastí zapomněli chvíli; 95 kdo za cíl vytknuls sobě v žití ztmělém být světlem trpících a spasitelem, ať písní bojuješ, ať štětcem nebo dlátem, ať čepelem, ať pluhem nebo mlatem, ten – běda, ten – buď na kříž připraven! 96