V lesích domova.

Adolf Heyduk

V lesích domova.
Kdys v lesích domova tak klidných a tak milých svou duši hledal jsem ve vzrušných ňader chvílích, zde žhavé krve spád a srdce svého bití na klíně samoty jsem prvně slyšel zníti. Svár ňader krotil jsem v té stromů poušti svěží, teď vždy mě zléčí les, když žal mi srdcem běží; a když má vzplane hruď a hněvem v žár se vzruší, vždy v lesův samotu jdu hledat svoji duši. 41