Noční chůze.

Adolf Heyduk

Noční chůze.
Na ňadra jezera, jež ve skalách se smálo, mdle večer hvězdnatý svou těžkou hlavu klad’, kol moře zelené pozvolna usínalo, a slabý jinovec jen chabě křídly vlád’. Tmy němé strašidlo výš rostlo v tvrdé pýše v tu klenbu nebeskou, jež tajemna nám všem, – a všechen vesmír spal, já v dumách jen a tiše jsem srdcem lesa šel s krvácejícím snem. – 38