Přijď lásko!

Antonín Klášterský

Přijď lásko!
Přijď, lásko velká, ozař moje žití, ty svatá, živá, před níž hlavu skláním, jsem květ, jenž rosu nebeskou chce píti, jsem mrtvý, přijď a zbuď mne pousmáním. Přijď plamenná, přijď divoká, přijď slepá, jak vír, jak proud, jenž vlnou o břeh šplíchá, přijď jako jaro, které na úl klepá, přijď tajným krokem, bázlivá a tichá. Přijď s rolničkou a čtveračivým smíchem jak dítě, které od úsvitu zpívá, přijďpřijď, sladkou dumu ve svém oku tichém, tak zamyšlená, roztoužená, snivá. Přijď s blahem, které opíjí a mámí jak víno, které ohněm do žil vtéká, přijď s bolestí a mukou, se slzami, jen přijď, ó přijď, mé srdce tě již čeká! 1886
18