Dolorosa.

Antonín Klášterský

Dolorosa.
U brány do města si sedla chudá žena a s hrůzou slyšela, jak dítě její stená, jež těžkou hlavičkou jí leží na rameni. Ji úzkosť přepadla, že pomoci již není, a slzy stékaly po líci její tmavém. Tu Kristus kráčel kol, provázen lidu davem, i ruce sepjala a začla volat k němu: Ó Pane, přistup blíž a pomoc děcku mému, hle, již mi umírá, ty činíš všude divy! A Kristus přistoupil a zamyslil se snivý a viděl pod křížem, kde bude pněti v krátku, svou hořce plačící a zoufající matku, jak marně zvedá zrak a marně ruce spíná, neb nikdo nepřijde, by zachránil jí syna, ba její bolesti se rouhat budou skrytě... A ruku položil a uzdravil to dítě. 136