Cestou.

Antonín Klášterský

Cestou.
K vám dlouhá cesta, ideály, a ke slávě a k umění, a podle ní se táhnou v dáli jen hroby, smrti znamení. Tam leží ti, kdo příliš záhy na dlouhé cestě upadli, kdo kolejí jdeš jejich dráhy, zříš věnec na nich uvadlý. Ty zadumáš se nad ním chvíli a musíš zase dál a dál a nevíš, zda jim došly síly či zda je kámen cestou sklál. A je ti jako těm, kdo vidí, když celé dni a noci jdou, kol v horkém písku kostry lidí a před sebou poušť nesmírnou... 139