PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

PÍSEŇ.
Vše mým je, co si v zpomínkách zas znova mohu vykouzlit: má luka jsou, kde krok můj táh’, když na nich ležel slunný svit, kde motýli se na rmenu a v úročníku honili, má pole jsou, kde do svých snů jsem zpívat slyšel obilí. Mým staré město nad řekou s tou řadou starých topolů, kde, před sebou pouť dalekou, jsme jedenkrát šli pospolu. I ona úzká pěšina, jíž kráčeli jsme s paseky, že duše má jí vzpomíná, je mojí už, a na věky! 75