JAKO V BAJCE.

Antonín Klášterský

JAKO V BAJCE.
Jsem jako strom, jenž stojí v lese starém a bez hnutí se klidně k nebi věží, a slunce žár když vše svým deptá zmarem, jak jindy pne se neumdlen a svěží. A z těch, kdož kráčí kolem toho stromu, to neví žádný, v časčas, kdy vše se chýlí a zmírá v mdlobě, horší rány hromu, zkad strom ten béře úkoj svůj a síly. Však strom ten ví, že dlouhý jeho kořen k studánce dálné ukryt v zemi sahá, že,že mnohý druh co kolem žízní zmořen, mu skrytě plní cévy svěžest vlahá. A studánka se blahým citem sčeří, když větrem někdy přiletí k ní zpráva, že živ je strom, že roste, k výši měří – studánko moje, buď mi, buď mi zdráva! 76