TICHÝ SMUTEK.

Antonín Klášterský

TICHÝ SMUTEK.
Tichý smutek na tvé líci leží jemně rozestřený, ve dne, v noci, bez proměny nad úsměvem vítězící. Jistě velká bolesť táhla nedávno tvou duší mladou a teď mizí týdnů řadou tiše jen a zponenáhla. A kdo ví, jak zmizí jednou, oko tvé tak suše září, a ten nach v tvé jemné tváři s bledostí se střídá lednou. 136 Jakby bílá křídla s chvěním byla tobě stále bližší anděla, jenž bolesť tiší jediným svým políbením. 137