JAK LESNÍ MECH.

Antonín Klášterský

JAK LESNÍ MECH.
Jsou duše tvrdé jako kámen v skále, jich nedotkne se bolesť v těžkých dnech, ty, duše moje, buď jen měkkou dále, tak jako lesní mech. Jsou duše, odkud letí příval s výše, že slyšet jeho hřímání a spěch, ty, duše moje, vsákni jenom tiše tu vláhu, která v snech. A v srdce spráhlá jako v létě nivy, když puká země, zticha kanout nech ten vláhy svojí pramen věčně živý, tak zticha jako mech. 181