STAROMODNÍ ROMANCE.

Antonín Klášterský

STAROMODNÍ ROMANCE.
Já měl jsem vřelý, žhavý cit, ten v mladém srdci mém byl skryt. A cit ten často z oka šleh’, ne v jiskrách, ale v plamenech. Tu nestačilo blesků pár, ten plamen chtěl zas plam a žár. Však vůkol mne byl chladný svět a jinovatka, mráz a led. Leč plamenů těch čistý jas, ten neztišil se, neuhas’. A k mému hrobu jednou přijď, až na všem bude sněhu píď. 26 To bude ten, kde padlý sníh hned skane v slzných krůpějích. Tam srdce bude pohřbené, to horoucí, to plamenné. 27