Smutný motiv.

Emanuel Lešehrad

Smutný motivmotiv.
Popelavé mraky oblohou se ženou, z šedivého nebe dešť se v proudech valí, 26 nad mou hlavou stromy tmavou střechu klenou, kterou kdysi zlaté svity pronikaly. – Bože, jak se všechno nachyluje k zemi. Jak ty větve stromů k zemi smutně visí, a ty stezky v lese, kterak mlčí němy, ač se ozývaly v zlatých časech kdysi. Kterak žalný vítr v těchto lesích vane, kterak druhdy byly jejich písně šumné. Ach, můj Bože, Bože, co se ještě stane, nežli moje štěstí bude dlíti u mne?....