Přístav.

Emanuel Lešehrad

Přístav.
Ve středu smutků ponurých, jež tvoří život můj, já vidím v zlatých oblacích stříbrný profil tvůj. 58 Tvá láska je mi óstrovem, jenž z moře vyčnívá, jenž houslemi a hlaholem do dálky vyznívá. A moji snové navrací se smutně k ostrovu, dřív králové, teď žebráci se blíží k domovu.