Klotildě.

Emanuel Lešehrad

Klotildě.
Ach, Klotildo, ty bílá jako sníh! Tys dítě dosud, bůh ví, co tě čeká: 63 snad kruté bouře, které v dobách zlých tak z nenadání přijdou na člověka, snad život, který sotva ještě znáš, ti zlomí tvoje oči zádumčivé, snad Příroda, jíž ve snu nasloucháš, ti hodí k nohám dítě neduživé. O, nebesa! Ó, Lásko! Jaký sen! Ach, duše s duší se tak často mine, a ku konci je život otráven: Tak jak ta láska všechno v světě hyne!