Julii.

Emanuel Lešehrad

Julii.
....jedno chtěla jen, co žena chce: rozhodné jedno slovo. A tak jsme otrávili duše své, – musila také zemřít láska naše. (A. Sova.Sova.)
Kdybych byl poznal dříve tvou duši, když sedala’s večer u oken síně a zírala v pustou ulici města, kde zněly kroky řídkého chodce. Kdybych byl poznal dříve tvou duši, když prsty tvé lkaly unylou píseň na pianě starém, kde plála lampa na sličné tváře věnčené vlasy. Kdybych byl poznal dříve tvou duši, dokud jsme sedali v zeleném parku na skryté lavičce, za kterou kvetly růžové keře, vonící láskou. Dnes ji už znám... Ty’s chtěla jen muže a bylo již jedno, který snad přišel... Teď chodíš po boku tlustého chotě. Kéž bych byl poznal dříve tvou duši!