SAMOTA TICHA

Marie Calma

SAMOTA TICHA
Samota ticha! Není většího kouzla, ani většího pouta s životem. Je v ní čistota i mír a člověk stává se v ní člověkem. Je dobrá a laskavá a plná pochopení, myšlenky v ní mají vždy na květ. Je plodná na krásu jako radost a nezná lámajícího neklidu. Samota. Spojení s duší lesa, se záhadami obzorů, s velkostí štítů, se smutkem zapadajícího slunce, s radostmi probouzejícího se dne. Modlí se deštěm a vůní dává rozhřešení. Zápasí ptačím zpěvem a předhání se změnou nálad. Samota horská, plná přípovědí i vyslyšení a tajemného vzrůstu. Slibná i v nepohodě, horoucí i v chladu. Samota srdcí, kam vniká jen krása. Samota ticha.