NOCI

Marie Calma

NOCI
Mám jenom své noci. Mé dny jsou kolotoč, honím se, nevím proč, a večer klesám jak balvan, vržený ke dnu tůně. Jen po nocech má duše stůně, v nich plesám, a pro jejich smírný dech jdu do své denní dřiny s úsměvem na ústech. Mám jenom své noci, jak žebrák má svůj kout, okénko k nebi, hvězd několik, do daleka mohu plout a s touhou svou k nebi se šplhat. Mám jenom své noci po znojných dnech, ale mohu v nich mrhat touhou i přáním, mohu být na celém světě i nad ním, a když se hvězdy rozsvěcí a měsíc když vzplane, mohu milovat koho chci v své samotě nerozdané.